Chemické složení živých systémů

Biogení prvky

Makrobiogenní prvky

  • nejvíce zastoupené
  • tvoří až 99% hmotnosti živých buněk
  • nejčastější: C,H,N,O,P,S, dále pak: Ca,K,Na,Cl,V

Oligobiogenní prvky

  • mají nižší zastoupení
  • Mn,Fe,Cu,Zn,F

Mikrobiogenní prvky

  • nejméně zastoupené
  • Co,Se,Si,Mo,J,Cr,Al,V

Voda a anorganické látky

  • tvoří velkou část buňky, kolem 70%

Funkce vody

  • rozpouštědlo látek
  • prostředí pro průběh chemických reakcí
  • reakční složka (hydrolýza)
  • regulátor teploty

Anorganické ionty

  • anoraganické látky jsou v buňkách většinou jako soli disociované na ionty
  • <m>K^+</m>, aniontem <m>Cl^-</m> hlavní kationt a aniont intercelulárních (nitrobuněčných) tekutin
  • <m>Na^+</m> hlavní kationt extracelulárních (mimobuněčných) tekutin
  • <m>Ca^2+</m> kationt tělních tekutin (obsažen v tvrdých tkáních)
  • <m>Mg^2+</m> kationt, který je součástí některých enzymových systémů
  • fosfáty a bikarbonáty - podílejí se na stabilizaci pH v buňce
    • fosfáty <m>(H_2PO_4)^-</m>, <m>(HPO_4)^2-</m>
    • bikarbonát <m>HCO^3-</m>

Sodíkodraslíková pumpa

  • čerpá sodík z buněk do extracelulárního prostoru a zároveň draslík dovnitř
  • je přítomna v membránách všech buněk
  • proces spotřebovává energii ve formě ATP
  • výsledkem je sodíkodraslíkový gradient na buněčné membráně a vytvoření elktrického potenciálu (-70mV u nueronů)
  • v případě podnětu vznikají změy v propustosti buněčné membrány → dojde k vyplavení K iontů ven a Na iontů dovnitř → vzniká vzruch

Nerozpustné anorganické látky

  • součást ochraných a oporných struktur
  • fosforečnan a uhličitan vápenatý - kostra obratlovců
  • uhličitan vápenatý - schránky bezobratlých
  • oxid křemičitý - schránky jednobuněčných živočichů
  • uhličitan vápenatý a oxid křemičitý - zpevnění buněčné stěny rostlin

Organické látky

  • skládají se z řetězců C a H
  • cyklické a acyklické

Nízkomolekulární organické látky

  • relativní molekulová hmotnost do 1000
  • jednoduché cukry, sacharidy, aminokyseliny, nukleotidy

Cukry, sacharidy, glycidy

  • jsou to organické látky tvořené při fotosyntéze
  • složení: C,H,O
  • obecný vzorec: <m>(CH_2O)_n</m>
  • monosacharidy - jednoduché cukry
    • aldózy (glyceraldehyd,ribosa,glukosa) (-COH)
    • ketózy (dihydroxyaceton,ribulosa,fruktosa) (C=O)
  • disacharidy, trisacharidy, … polysacharidy
  • význam sacharidů
    • okamžitý zdroj energie (monosacharidy, disacharidy)
    • stavební látka (celulóza)
    • energetická rezerva buněk

Mastné kyseliny

  • karboxylové kyseliny s dlouhým uhlovodíkovým řetězcem
  • dělení:
    • nasycené - bez dvojných vazeb
    • nenasycené - s dvojnou vazbou (vazbami)
Nasycené mastné kyseliny
Symbol Název Struktura
12 : 0 laurová CH3(CH2)10COOH
14 : 0 myristová CH3(CH2)12COOH
16 : 0 palmitová CH3(CH2)14COOH
18 : 0 stearová CH3(CH2)16COOH
20 : 0 arachidová CH3(CH2)18COOH
22 : 0 behenová CH3(CH2)20COOH
24 : 0 lignocerová CH3(CH2)22COOH
Nenasycené mastné kyseliny
  • vyskózní kapaliny získané lysováním rostlinných produktů (oleje)
  • lidský organismus je neumí vytvořit, ale musí je přijímat jako součást potravy
Symbol Název Struktura
16 : 1 palmitoolejová CH3(CH2)5CH=CH(CH2)7COOH
18 : 1 olejová CH3(CH2)7CH=CH(CH2)7COOH
18 : 2 linolová CH3(CH2)4(CH=CHCH2)2(CH2)6COOH
18 : 3 linolénová CH3CH2(CH=CHCH2)3(CH2)6COOH
20 : 4 arachidonová CH3(CH2)4(CH=CHCH2)4(CH2)2COOH
24 : 1 nervonová CH3(CH2)7CH=CH(CH2)13COOH

Lipidy a steroidy

  • skupina organických látek nerozpustných ve vodě, ale v nepolárních rozpouštědlech (hexan, benzen)
  • dělení:
    • deriváty mastných kyselin
    • deriváty izoprenu
Lipidy
  • označují se tak estery mastných kyselin
  • složené z alkoholů (nejčastěji glycerolu) a mastných kyselin (popřípadě některých dalších látek)
  • dělení:
    • jednoduché lipidy (vosky, acylglyceroli)
      • Vosky jsou jsou estery jednosytných vyšších alkoholů (cetylalkohol) s vyšší mastnou kyselinou (od 20C).
      • Tuky a oleje - jsou estery vyšších karboxylových kyselin
    • složené lipidy (fosfatidy,sfingolipidy, glykolipidy)
      • Fosfatidy - v molekule mají kyselinu fosforečnou a dusíkatou látku. Jsou hlavní složkou biologických membrán. (kefalin, lecitin)
      • Sfingolipidy
      • Glykolipidy - vyskytují se v biomembránách, v pochvách nervových buněk.
Steroidy
  • vznikají polymerací izoprenu
  • terpeny(karotenoidy,xantofyly)
  • steroly - cholesterol, žlučové kyseliny
  • steroidní hormony - testosteron, progesteron, kortizol

Aminokyseliny

  • znamé především jako stavební kameny proteinů, vyskytují se však i volně
  • dusíkaté sloučeniny všech živých organismů a buněk
  • jsou to substituční deriváty karboxylových kyselin
  • každá AK má:
    • jednu karboxylovou skupinu COOH
    • jednu zásaditou aminoskupinu <m>NH_2</m>
    • postranní řetězec R
  • AK se spojují Peptidovou vazbou (-CO-NH-) a mohou vytvářet di-,tri-,tetra-,…,polypeptidy
  • Peptidová vazba vzniká kondenzační reakcí karboxylové skupiny jedné AK a aminoskupinou druhé AK za odštěpení vody

Aminokyseliny, které se vyskytují v proteinech

Aminokyseliny s alifatickým postranním řetězcem

  • Glycin Gly (G)
  • Alanin Ala (A)
  • Valin Val (V)
  • Leucin Leu (L)
  • Isoleucin Ile (I)

S karboxylovou nebo amidovou skupinou na postranním řetězci (kyselé skupiny)

  • Kyselina asparagová Asp (D)
  • Asparagin Asn (N)
  • Kyselina glutamová Glu (E)
  • Glutamin Gln (Q)

S aminovou skupinou na postranním řetězci (basické skupiny)

  • Arginin Arg (R)
  • Lysin Lys (K)

S aromatickým jádrem nebo hydroxylovou skupinou na postranním řetězci

  • Histidin His (H)
  • Fenylalanin Phe (F)
  • Serin Ser (S)
  • Threonin Thr (T)
  • Tyrozin Tyr (Y)
  • Tryptofan Trp (W)

Se sírou v postranním řetězci

  • Methionin Met (M)
  • Cystein Cys (C)

Iminokyseliny

  • Prolin Pro (P)

21. aminokyselina

  • Selenocystein SeCys – nahrazuje cystein v lidském enzymu glutathionperoxidáze a v enzymech některých bakterií

Organické kyseliny

  • jako meziprodukty základních metabolických drah jsou přítomny ve všech buňkách, ve větším množství v rostlinách.
  • kyselina mléčná, jablečná, citronová, pyrohroznová

Nukleotidy

  • jsou stavebními kameny nukleových kyselin
  • složení:
    • nukleové báze (nejčastěji purinové nebo pyrimidinové)
    • pětiuhlíkatého monosacharid - pentóza (ribóza, deoxyribóza)
    • kyselina trihydrogenfosforečná <m>H_3PO_4</m>
AMP
  • adenozinmonofosfát
  • tvoří základ nukleotidů, častěji se vyskytují jeho deriváty
ADP, ATP
  • adenozindifosfát,adenozintrifosfát
  • díky makroergickým vazbám jsou mezi fosfátovými skupinami energeticky bohaté
  • jejich hydrolýzou se v buňce uvolňuje velké množství energie

Vysokomolekulární organické látky

  • vznikají kondenzací z látek nízkomolekulárních, označují se jako polymery
  • relativní molekulova hmotnost vyšší než 1000

Polysacharidy

  • vźynikají kondenzací monosacharidů za vzniku glykosidické vazby
  • olygogklikosidy: disacharidy: sacharóza - řepný cukr (glukóza+fruktóza), laktóza - mléčný cukr (glukóza+galaktóza)
  • polygklikosidy: škrob (glukóza), glykogen (glukóza), celulóza (glukóza)

Proteiny

  • vznikají kondenzací aminokyselin při proteosyntéze
  • jsou spojeny peptidovými vazbami
  • proteiny všech organismů obsahují 20 základních aminokyselin
  • složení:
    • N-konec tvořený aminoskupinou <m>-NH_2</m>
    • polypeptidový řetězec
    • C-konec tvořený kyselou skupinou <m>-COOH</m>
  • rozdílnost je dána postranními řetězci <m>R_n</m>
  • Primární struktura je tvořena posloupností aminokyselin v polypeptidovém řetězci.
  • Sekundární struktura tvořena vodíkovými vazbami mezi skupinami peptidové vazby (alfa-šroubovice,skládaný list).

Nukleové kyseliny

  • jsou to heteropolymery tvořené opakujícími se jednotkami - nukleotidy
  • složení nukleotidu
    • pětiuhlíkatý cukr (pentóza)
    • fosfátová skupina (<m>H_3 PO_4</m>) kyselina trihydrogenfosforečná
    • dusíkatá purinová (G - guanin, A - adenin) nebo pyrimidinová báze (C - cyozin, T-thymin, U - uracil)
  • kondenzací nukleotidů vzniká polynukleotidové vlákno
DNA
  • deoxyribonukleová kyselina
  • tvořena dvěma antiparaleními polynukleotidovými řetězci (5'→3'; 3'→5')
  • sacharidová složka je tvořena deoxyribózou
  • Chargaffova pravidla
    • adenin se páruje s thyminem (tvoří 2 vodíkové vazby)
    • guanin se páruje s cytosinem (tvoří 3 vodíkové vazby)
  • díky velkému množství vodíkových vazeb je relativně stabilní
  • sekundární struktura většinou alfa-helix - pravotočivá šroubovice konformace B
  • ssDNA single stranded DNA
  • dsDNA double stranded DNA
  • denaturace DNA jev, kdy vlivem okolních podmínek (teplota,pH) dojde k oddělení obou vláken DNA. Za vhodných podmínek mlže být reverzibilní (hybridizace).
RNA
  • ribonukleová kyselina
  • tvořena většinou jen jedním polynukleotidovým vláknem
  • sacharidová složka je tvořena ribózou
  • dusíkaté báze tvoří (G - guanin, A - adenin, C - cyozin a U - uracil)
  • může vykonávat některé enzymatické funkce (štěpení esterové vazby, katalýza, polymerace)

mRNA - messenger RNA (5-10%) - přenáši genetickou informaci o pořadí aminokyselin eukaryot z buněčného jádra do cytoplazmy k místu proteosyntézy.
tRNA - transferová RNA (10-20%) podílí se na proteosyntéze tím, že připojuje specifickou aminokyselinu do rostoucího polypeptidového řetězce při translaci.
rRNA - ribozomální RNA (50-80%) podílí se spolu specifickými bílkovinami na tvorbě ribozomu.

school/fbmi/bbblg/vypisky/chemickeslozenizivychsystemu.txt · Last modified: 2018-06-21 19:48 (external edit)
CC Attribution-Noncommercial-Share Alike 4.0 International
Driven by DokuWiki Recent changes RSS feed Valid CSS Valid XHTML 1.0