Základy patologických stavů kardiovaskulárního aparátu jejich diagnostika

• Arterie – mají pevné a pružné stěny, adaptované na pulsové nárazy. Rychlost krve je v aortě okolo 40-50 cm/s
• Anastomosy – jsou to spojky mezi sousedními větvemi jedné tepny a sousedících tepen.
• Konečná tepna – je tepna, bez anastomoz, která končí v nějakém orgánu
• Arterioly – nejtenčí arterie
• Kapiláry – vasa capillaria – velmi úzké cévy o průměru 7 - µm – pouze endotelová buňka nasedající na síť retikulárních vláken
• Venulae – venuly – nejtenčí žíly, nasedající na kapiláry
• Venae – žíly – mají tenčí stěnu než stejně tlusté tepny – tlak směrem k srdci klesá ⇒ tlak může být nižší než atmosférický, při traumatickém postižení může být nasát vzduch do srdce – vzduchová embolie

• Auskultace (srdeční ozvy)
• Tepová frekvence
• Krevní tlak
• RTG srdce (prostý snímek, koronografie)
• Echokardiologie
• EKG

• 1. Srdeční ozva = zvuk vyvolaný nárazem proudu krve na cípaté chlopně na počátky systoly komor
• 2. Srdeční ozva = zvuk vyvolaný nárazem proudu krve na poloměsičité chlopně na konci systoly komor resp. poč. diastoly

• 60 – 90 - Standardní tepová frekvence u člověka
• BRADYKARDIE - méně jak 60 tepů/min
• TACHYKARDIE - více jak 90 tepů/min
• Poruchy TF jsou typem srdečních ARYTMIÍ, které vznikají často z neznámých příčin.
• FYZICKÁ ZÁTĚŽ : zvyšuje TF
• HOREČKA : zvýšení teploty o 1oC zvýší TF o cca 10 tepů

• SYSTOLICKÝ KT = nejvyšší dosažená hodnota tlaku během systoly
• DIASTOLICKÝ KT = nejnižší na níž klesne tlak během diastoly
• Pulzový KT = rozdíl mezi systolickým a diastolickým KT
• Střední KT = průměrná hodnota tlaku za celý srdeční cyklus

• normální krevní tlak 120/70
• nad 140/90 je podle Světové zdravotnické organizace klasifikován jako HYPERTENZE

• záznam časové změny elektrického potenciálu způsobeného srdeční aktivitou

• Spočívá v postupném zvyšování tělesné námahy za současného snímání EKG, průběžně je měřena tepová frekvence a krevní tlak.
• Při zúžení nebo ucpání cév, které zásobují srdce krví, dochází při zátěži k horšímu prokrvení srdečního svalu a k změnám na EKG.
• Obvykle se přitom objeví i bolesti nebo tlak na hrudi – tzv. angina pektoris.

• dlouhodobý záznam srdeční aktivity se používá především k diagnostice poruch srdečního rytmu (odchylky od pravidelného rytmu a poruchy tvorby nebo převodu vzruchu v myokardu)
• předpokládá záznam běžných denních činností

• Angiografie je radiologické vyšetření [rentgen], při kterém se znázorňují cévy po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném snímkování.
• zobrazení určené k posuzování anatomie a patologie kardiovaskulárního systému.

• CT angiografie
• DSA - Digitální subtrakční angiografie

• Koronarografické vyšetření je formou angiografického vyšetření a představuje invazivní výkon.
• Oblast srdce je snímána speciální kamerou, která zachycuje rtg záření a převádí jej do aktuálního obrazu.
• Pomocí tohoto vyšetření můžeme objevit oblasti s významnými stenózami na koronárních arteriích, či jejich větvích.

• neinvazivní vyšetření srdce, které se provádí pomocí ultrazvuku.
• Cílem vyšetření je, zjistit nejen uložení, tvar a velikost srdce, ale také posoudit jeho strukturu, prokrvení a do jisté míry srdeční funkci.

• arytmie – porucha srdečního rytmu
• astma cardiále – noční dušnost, která vzniká několik hodin po ulehnutí, pocit nedostatku dechu s ortopnoí, tachypnoe
• hypertrofie – zvětšení orgánu (napr. levé komory)
• embolizace – Embolizací rozumíme pohyb embolu z místa, kde vznikl, do oblasti, kterou ucpe. Jako embolus může fungovat například trombus uvolněný do krevního řečiště, tuková či vzduchová bublinka, plodová voda nebo cizorodá částice v krevním řečišti.
• ischemie – místní nedokrevnost tkáně nebo orgánu, který vede k jejich poškození
• oprese – tlaky, pocity stísnění
• palpitace – nepříjemné vnímání vlastní srdeční činnosti s pocitem vynechávání, přeskakování či bušení srdce
• paroxysmy – záchvaty
• perimaleolární otoky – otoky kotníků
• regurgitace – zpětný tok krve
• srdeční tamponáda – stlačení srdce nahromaděnou tekutinou
• stenokardie – bolest svíravého charakteru za dolní polovinou sterna, která obvykle vyzařuje do krku, čelisti, levého ramene, popř. do levé horní končetiny
• venostáza – městnání krve v žilách jako následek jejího ztíženého odtoku

• pojmenování pro středně těžké srdeční onemocnění v zásobování srdečního svalu krví respektive kyslíkem, kdy vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého lidského těla.

• stabilní (námahová)
• nestabilní (klidová) = preinfarktový stav

• Embolie je vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách vedoucí k jejich ucpání a následné nedokrevnosti (ischemii) příslušné části těla (mozek, plíce, končetina).
• Většinou trombus, vzácně tuk, vzduch, plyn, nádorové bb. septická, amniální tekutina
• Trombóza je děj při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve zaživa za vzniku trombu.

• tepenné
  • zdroj: L. srdce (nástěnné tromby; vegetace chlopní)
  • cíl: tepny → uzávěr → nekróza (infarkt)
• žilní
  • zdroj: hluboké žíly DK
  • cíl: větve a. pulmonalis → embolie plicní
• paradoxní - kombinace žilní + tepenná

• Zdroj: trombózy hlubokých žil DK
• Cíl: větve plicní tepny → ucpání

• Masivní – kmen n. obě hlavní větve → vteřinová smrt
• Submasivní
• Drobná
• Opakovaná drobná

• příčina: zeslabení stěny (ateroskl.; zánět; nahlodání zvenčí nádorem) + hypertenze

• Nejčast. lokalizace:
  • břišní aorta
  • mozkové tepny
• Komplikace:
  • prasknutí (ruptura)
  • břišní aorta – do retroperitonea
  • mozkové tepny – subarachnoidálně

• Křečové žíly, též varixy či (žilní) městky =vakovité rozšíření
• Dolní končetiny (bérce) – „křečové žíly“ častěji u žen
  • Komplikace – trofické změny kůže, záněty, trombózy, bércové vředy, varikózní komplex
• Jícen – komplikace jaterní cirhózy – zdroj smrtelného krvácení do GIT
• Konečník – „hemeroidy“ – krvácení, bolestivost, trombózy

• kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny (tj. vznikem arterómů).

• Nejasné příčiny vzniku aterosklerózy, existují rizikové faktory, které urychlují rozvoj choroby :
  • Neovlivnitelné faktory – dědičnost, pohlaví –více u mužů, věk (muži nad 45 let, ženy nad 55 let)
  • Ovlivnitelné faktory – hyperlipoproteinemie, hypertenze, kouření, DM, obezita, psychosociální zátěž

1. Stadium - lipidový proužek, do stěny cévy pronikají z krve lipoproteiny
2. Stadium - fibrózní plát – proniká již do lumen cévy a zužuje ji, první příznaky nedokrvení orgánů
   • aterosklerotický plát – přítomnost dutiny s výplní žluté tukovité hmoty –cholesterolu, vlivem námahy nebo rozčilení může prasknout
3. Stadium - ateromový vřed -na povrchu praskne, usazují se na něm trombocyty, vzniká trombus, zúžení až uzávěr tepny
4. Stadium - kalcifikace – zvápenatění ateromového plátu, poslední fáze, ztráta pružnosti cévy, tvrdá trubička

• místní nedokrevnost určité tkáně nebo orgánu, to vede k jejímu poškození nebo odumření.
• příčina: ateroskleróza
• důsledek: hypoxie tkáně (ICHS; ICHDK)

• Ischemický syndrom – nedostatečné zásobení okysličenou krví a nedostatek odplavování toxických zplodin

• Infarkt (infarctus) - nekróza v důsledku těžké ischemie (uzávěr tepny trombem n. embolem) myokard; mozek; střevo; ledviny; slezina; DK

• onemocnění, při kterém se aterosklerotické pláty ukládají v koronárním řečišti, kde jsou příčinou sníženého průtoku krve v srdečním svalu - myokardu. Srdeční sval trpí nedokrevností - ischemií.
• příčina: ateroskleróza věnčitých (koronárních) tepen srdce → zúžení → ischemie myokardu
• 4 projevy (stadia):
  • angina pectoris
  • infarkt myokardu
  • chronická ICHS
  • náhlá koronární smrt

• Krevní tuky (triglyceridy a cholesterol) v krvi transportovány pomocí tzv. lipoproteinů
  • Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) transportují cholesterol ze zažívacího traktu a jater směrem do periferních tkání (např. do stěn tepen) jejich zvýšené množství zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy
  • Lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL) transportují cholesterol obráceně (z periferie do jater) kde se cholesterol přeměňuje na jiné látky, nebo se dostává zpět do krve zvýšené množství HDL cholesterolu snižuje riziko vzniku aterosklerózy

• chronické formy:
  • stabilní angina pectoris
  • chronická ICHS
• akutní formy:
  • nestabilní angina pectoris
  • infarkt myokardu
  • náhlá koronární smrt

• Nebezpečí:
  • selhávání srdce
  • náhlá koronár. smrt (arytmie)
  • akutní IM

• Akutní uzávěry tepen DK –náhlé přerušení toku krve, končetina je bezprostředně ohrožena
• Chronické uzávěry tepen DK –zhoršení průtoku tepen DK, postupně

Příčiny

• Trombus - nasedá na aterosklerotický plát – obliterující ATS
• Bürgerova choroba –postihuje zánětem malé tepny a žíly
• Aneurysma + trombotický uzávěr
• Embolus –méně často, obvykle ze srdce
• Aterosklerotický plát
• Spasmus –vazokonstrikce tepny

Příznaky

• Pod místem uzávěru prudký pokles krevního tlaku
• Náhlá ischemie –prudká bolest
• Bledá a chladná DK, bez pulsace, mramorovaná
• Později cyanotická barva
• Do několika dní trofické defekty –ischemické nekrózy

1. stadium – bez příznaků, nebo pocit chladu v prstech, parestezie v plosce nohy a prstech
2. stadium – klaudikační bolesti –křeče svalů DK, po námaze, v klidu odezní, při chůzi se zotavuje, kulhá, obdoba angíny pectoris
3. stadium – klidové bolesti, bez rušitelnosti, v noci, nejprve pomůže svěsit DK z lůžka
4. stadium – nejtěžší porucha prokrvení DK – trofické, nehojící se defekty, později gangréna –její vznik uspíší mykózy, defekty na prstech, nešetrná pedikúra, nevhodná obuv, poranění, vede až k amputaci končetiny

• Edém (latinsky: oedema), neboli otok, je stav, při kterém se v tkáni nebo orgánu vyskytuje více tekutiny, než za normálních fyziologických okolností. Jedná se o hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru (z nějž se může dostat i do jiných prostorů – např. do tělních dutin nebo plicních sklípků), jde o místní poruchu krevního oběhu, která však může mít příčinu i mimo kardiovaskulární systém.

• Příčiny:
  • hydrostatický tlak,
  • onkotický tlak krevních bílkovin,
  • hladina iontů (K + , Na + ),
  • permeabilita kapilár,
  • drenáž lymfy
• Druhy:
  • kardiální
  • renální (nefrotický syndrom)
  • zánětlivý
  • lymfatický

• selhávání srdce jako pumpy
• vpřed = nedostatečné vypuzování tepen. krve (zpomalení oběhu)
• vzad = městnání žilní krve před srdcem (venostáza)

• Příčiny:
  • ICHS,
  • chlopenní vady,
  • hypertenze,
  • plicní srdce,
  • vrozené vady srdce

• Projevy:
  • na srdci: hypertrofie (zbytnění); dilatace (roztažení); dekompenzace (dilatace hypertrofického srdce → selhávání)
  • Selhávání levého srdce (levostranné) – plicní projevy – kašel, dušnost (dyspnoe), ortopnoe, edém plic, rezavé sputum
  • Selhávání pravého srdce (pravostranné) – venostáza v břiš. orgánech („muškátová“ játra), otoky DK (perimaleolární), ascites, hydrotorax, hydroperikard, krční žíly

• trombotický uzávěr koronárních tepen → ischemická nekróza myokardu
• Uzávěr:
  • r. interventricularis ant. – přední (anterior) nebo anteroseptální IM
  • r. circumflexus – laterální IM
  • pravá koronární a. – zadní (posterior; inferior) nebo posteroseptální IM

• komplikace IM:
  • arytmie, šok (kardiogenní); selhávání srdce
  • nástěnné tromby v LK → systém. embolizace
  • pericarditis epistenocardiaca - fibrinózní zánět perikardu
  • aneurysma (výduť) LK
  • ruptura LK → hemoperikard → tamponáda srdce

• mírná 140-159/90-99
• střední 160-179/100-109
• těžká 180/110

• důsledky:
  • tepny: ateroskleróza
  • srdce: hypertrofie
• časté příčiny smrti: infarkt myokardu; krvácení do mozku; dekompenzace srdce; selhání ledvin

• normální tlak v plicnici 20 mmHg, plicní hypertenze 25 až 70 mmHg

• Nejčastější příčiny:
  • chronická obstrukční nemoc plic (chronická bronchitida + emfyzém plic)
  • plicní fibrózy (např. pneumokoniózy)
  • chronická tromboembolická nemoc
  • těžká obezita
  • deformity hrudníku
  • ale i přeneseně z levého srdce (mitrální stenóza, selhávání LK).
• Důsledky:
  • skleróza plicnice
  • hypertrofie PK (cor pulmonale = plicní srdce)

• Zúžení = stenóza
• Nedomykavost = insuficience
• Postižení hlavně chlopně L srdce (aortální, mitrální)

• Endocarditis
  • infekční (bakteriální, mykotická) – hnisavý zánět (vegetace) hl. na chlopních levého srdce důsledek
    • septický stav, poškození chlopně, vznik druhotných hnisavých ložisek (abscesů) v těle
  • revmatická (imunologický mechanismus po streptokokové infekci) – dříve častá, vedla k chlopenním vadám, dnes u nás vzácná
• Myocarditis
  • hl. virové, dříve např. revmatická či po záškrtu
• Pericarditis
  • hlavně virové – tvorba výpotku

• Zánětlivé onemocnění především povrchových žil.

• Obecně trombus v žilním řečišti
• Trombóza v hlubokém žilním systému na DKK – riziko