• I – alkalické kovy – Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
• II – kovy alkalických zemin – Ca, Sr, Ba, Ra
• III – triely – B. Al, Ga, In, Tl
• IV – tetrely – C, Si, Ge, Sn, Pb
• V – pentely – N, P, As, Sb, Bi
• VI – chalkogeny – O, S, Se, Te, Po
• VII – halogeny – F, Cl, Br, I, At
• VIII – vzácné plyny – He, Ne, Ar, Kr, Xe
• Lanthanoidy
• Aktinoidy

• Nepřechodné prvky v orbitalech s a p
• Přechodné v orbitalech d
• Vnitřně přechodné v orbitalech f

• H - vodík, Li - lithium, Na - sodík, K - draslík, Rb - rubidium, Cs - cesium, Fr - francium

• Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nejlehčí plyn
• Obtížně zkapalnitelný ( b.v. - 252,8 °C) ( b.t. - 259,2 °C)
• V přítomnosti kyslíku hoří
  • <m> 2H_2 + O_2 → 2H_2 </m>

• Přírodní vodík je směsí tří izotopů:
  • Procium (1 Neutron)
  • Deuterium (2N)
    • <m>D_2O</m> - těžká voda (ke zpomalení rychlých neutronů v jaderných reaktorech)
  • Tritium (3N)
    • v horních vrstvách atmosféry

• Rozpouštění obecných kovů v neoxidujících kyselinách
  • <m> Zn + 2 HCl right ZnCl_2 + H_2 </m>
  • <m> Fe + H_2SO_4 right FeSO_4 + H_2 </m>
• Reakce alkalických kovů s vodou
  • <m> 2 Na + 2 H_2O right 2 NaOH + H_2 </m>
• Reakce alkalických hydroxidů s méně ušlechtilými kovy
  • <m> 2 NaOH + Zn + 2 H_2O right H2+ Na_2Zn(OH)_4 </m>

• přeháněním vodní páry přes rozžhavenný koks
  • <m> H_2O+C → CO + H_2 </m>

* elektrolýza vody

• Katoda: <m> 2 H^+ + 2e^- → H_2 </m>
• Anoda: <m> 2 OH^- - 2e^- → 2 OH </m> ; <m> 4 OH → 2 H_2O + O_2 </m>
• štěpení methanu
• <m> CH_4 → C + 2H_2 </m>

• binární sloučeniny vodíku s jiným prvkem
• podle vazby:
  • iontové
  • kovalentní
  • kovové

Li - lithium, Na - sodík, K - draslík, Rb - rubidium, Cs - cesium, Fr - francium

• v přírodě pouze ve sloučeninách
• vyrábějí se alektrolýzou taveniny ze svých solí
• jsou měkké, stříbřitě lesklé, nízká hustota, dobře vedou el. proud, barví plamen, mají ze všech prvků nejnižší elektronegativitu
• velmi reaktivní, silné redukční schopnosti
• bouřlivě reagují s vodou za vzniku hydroxidu a vodíku <m> 2M + 2H_2O → 2MOH + H_2 </m>
• reakcí s vodíkem vznikají iontové hydridy <m> 2M + H_2 → 2MH </m>
• reakcí se sírou vznikají sulfidy <m> M_2S </m>
• raegují s halogeny <m> M + X_2 → 2MX </m>

• hydroxid draselný <m> hydroxid draselný </m>
• hydroxid sodný <m> NaOH </m>
• dusičnan sodný (ledek) <m> NaOH_3 </m>
• dusičnan draselný <m> KNO_3 </m>
• uhličitan sodný <m> Na_2CO_3 </m>
• hydrogen uhličitan sodný <m> Na_2HCO_3 </m>
• uhličitan draselný <m> K_2CO_3 </m>

Be - beryllium, Mg - hořčík, Ca -vápník, Sr - stroncium, Ba - baryum, Ra - radium

• poměrně vzácný, lehký tvrdý kov s vysokým bodem tání,na vzduchu stálý
• sloučeniny jsou jedovaté
• Výskyt: beryl - křemičitan berylnato hlinitý (drahokamy smaragd a akvamarín)
• Výroba: elektrolýza chloridu nebo fluoridu

• značně rozšířený
• stříbrolesklý, měkký, kujný kov, nízká hustota
• ve sloučeninách oxidacní číslo II
• biogenní prvek - vyskytuje se v chlorofylu

• oxid hořečnatý <m> MgO </m>
• hydroxid hořečnatý (brucit) <m> Mg(OH)_2 </m>
• halogenidy hořečnaté <m> MgX_2 </m>
• uhličitan hořečnatý (magnezit) <m> MgC0_3 </m>

Ca - vápník, Sr - stroncium, Ba - baryum, Ra - radium

• střibrobílé, měkké, barví plamen
• ve sloučeninách oxidační číslo II
• Ca - vápník
  • 5. nejrozšířenější prvek
  • biogenní prvek

• vápenec <m> CaCO_3 </m>
  • zahříváním vzniká oxid uhličitý a vápenatý → pálené vápno
  • <m> CaCO_3 → CaO + CO_2 </m>
• oxid vápenatý <m>CaO</m>
  • reaguje s vodou za vzniku hydroxidu vápenatého (hašení vápna)
  • tvrdnutí vápna
  • <m> Ca(OH)_2 + CO_2 → CaCO_3 + H_2O </m>
• sádrovec <m> CaSO_4.2H_2O </m>
  • výroba sádry
  • <m> 2CaSO.2H_2O → 2CaSO.1/2H_2O + 3H_2O </m>
• fosforečnan vápenatý <m> Ca_3(PO_4)_2 </m>,dusičnan vápenatý <m> Ca(NO_3)_2 </m>, (fosforit, apatit)
  • průmyslová hnojiva
• hydrogen uhličitan vápenatý <m> Ca(HCO_3)_2 </m>, hydrogen uhličitan hořečnatý <m> Mg(HCO_3)_2 </m>
  • způsobují tvrdost vody

• celesit <m> SrSO_4 </m>
• baryt <m> BaSO_4 </m>

B - bor, Al - hlinik, Ga - galium, In - indium, Tl - thallium

• krom boru kovy

• nejvýznamější rudou je bauxit
• střibrobílý, lehký kov

• bauxit se rozpustí v rostoku hydroxidu sodnéhu a po oddělení nerozpustných nečistot se dále zpracovává

• oxid hlinitý <m> Al_2O_3 </m>
  • <m> 4Al + 3O_2 → 2Al_2O_3 </m>
• hydroxid hlinitý <m> Al(OH)_3 </m>
• chlorid hlinitý <m> AlCl_3 </m>
• síran hlinitý <m> Al_2(SO_4)_3 </m>

• poměeně vzácně se vyskytují
• stříbrobílé, měkké kovy s nízkými body tání

C - uhlík, Ge - germanium, Sn - cín, Pb - olovo

• volně ve formě grafitu a diamantu
• pro grafit je charakteristická vrstevnatá struktura (je vázán pouze s atomy v rovině)
• v diamantu je každý atom poután se čtyřmi sousedními atomy
• hlavní stavební látkou veškeré živé hmoty

• oxid uhelnatý <m> CO </m>
  • vzniká při spalování uhlíku za nedostatečného přístupu kyslíku
  • <m> C + O_2 → CO_2 </m>
  • <m> C + CO_2 → 2CO </m>
  • jedovatý, váže se na hemoglobin, neuvolňuje se z něj
• oxid uhličitý <m> CO_2 </m>
  • pevný - suchý led
  • náplň sněhových hasicích přístrojů
• kyselina uhličitá <m> H_2CO_3 </m>
  • uhličitany
• močovina <m> CO(NH_2)_2 </m>
• fosgen <m> COCl_2 </m>
  • WW2 - bojováchemická látka, nyní průmyslová surovina

• uhlovodíky
• nasycené x nenasycené
• zdroje: ropa, zemní plyn, dehet

• chlorid uhličitý <m> CCl_4 </m>
  • rozpouštědlo
• freony

• binární sloučeniny uhlíku s elektropozitivnějšími prvky
• Intersticiální
• prvků skupin železa
• kovalentní

• <m> HCN </m>
• vyrábí se reakcí methanu s amoniakem
  • <m> CH_4 + NH_3 → HCN + 3H_2 </m>
• velmi dobré rozpouštědlo elektrolytů
• prudce jedovatý

• po kyslíku nejrozšířenější prvek v zemské kůře
• modrošedá, lesklá, velmi tvrdá krystalická látka, struktura podobná diamantu
• elementární křemík se vyrábí redukcí křemene
• <m> SiO_2 + 2C → SI 2CO </m>
• nejčastěji v oxidačním čísle IV a -IV

• oxid křemičitý <m> SiO_2 </m>
  • pevný, těžko tavitelný
  • přírodní kodifikace - křemen
  • surovina pro výrobu skla
• kyseliny křemičité

• sloučeniny křemíku s vodíkem
• <m> Si_{n}H_{2n+2} </m>

• <m> Si_{n}X_{2n+2} </m>
• chlorid křemičitý <m> SICl_4 </m>
  • meziprodukt pro výrobu křemíku v polovodičové čistotě

• obsaženo v řadě nerostů
• šedobílá, lesklá, krystalická látka (krystalizuje ve stejné soustavě jako diamant)
• plovodič
• chemicky odolný prvek

• v přírodě pouze ve sloučeninách
• nejznámější ruda - cínovec <m> SnO_2 </m>
  • <m> SnO_2 + 2C right Sn + 2CO </m>
• ve třech modifikacích
  • bílý <m> beta </m> - měkký stříbrolesklý kov (dráty, folie)
  • šedý <m> alpha </m> - šedý prášek, vzniká dlouhodobým skladováním bílého cínu (cínový mor)
  • křehký <m> gamma </m>

• Těžký měkký kov, šedý, na řezu lesklý, Špatný vodič tepla i elektřiny, špatně rozpustný, stálý vůči korozi
• nejvýznamější ruda: galenit <m> PbS </m>
  • <m> 2PbS + 3CO_2 right 2PbO + 2SO_2 </m>
  • <m> PbO + C right Pb + CO </m>

• oxid olovnatý (massikot) <m> PbO </m>
• černá sraženina <m> PbS </m>
• oxid olovčitý <m> PbO_2 </m>
  • hnědý prášek, silné oxidační činidlo
• chroman olovnatý (chromová žluť) <m> PbCrO_4 </m>
• zlatolesklé šupinky – „zlatý déšť“ <m> PbI_2 </m>

N - dusík, P - fosfor, As - arsen, SB - antimon, Bi - bismut

• vzduch obsahuje 78% tohoto plynu
• bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu
• významný biogenní prvek
• průmyslová výroba frakční destilací
• laboratorně, termickým rozkladem dusitanu amonného:
  • <m> NH_4NO_2 right N_2 + 2H_2O </m>
• oxidační čísla od –3 do 5
• surovina pro výrobu amoniaku, kyseliny dusičné, hnojiva

• amoniak <m> NH_3 </m>
  • bezbarvý, štiplavý plyn
  • chlorid amonný <m> NH_4Cl </m>
    • elektolyt v Lanclancheových suchých článcíck
• dusičnan amonný <m> NH_4NO_3 </m>
• amidy, obsahují anion <m> {NH_{2}}^- </m>
  • velmin silné zásady, amidy kovů alkalických zemin

• oxid dusný <m> N_2O </m>
  • narkotizační účinky, uspávací prostředek (rajský plyn)
• oxid dusnatý <m> NO </m>
  • bezbarvý plyn, na vzduchu rychle oxiduje na oxid dusičitý
  • obsažen ve výfukových plynech
• oxid dusičitý <m> NO_2 </m>
  • hnědočervený plyn
  • vzniká při spalovánípohoných hmot, vedlejší průmyslový produkt
  • zdraví škodlivý
• kyselina dusitá <m> HNO_2 </m>
• kyselina dusičná <m> HNO_3 </m>
  • patří mezi nejvýznamější anorganické kyseliny
  • oxidační činidlo
  • rozpouští většinu kovů
  • výroba dříve: <m> 2NaNO_3 + H_2SO_4 right Na_2SO_4 + 2HNO_3 </m>
  • nyní, katalyckou oxidací amoniaku:
    • <m> 4NH_3 + 5O_2 right 4NO + 6H_2O </m>
    • <m> 2NO + O_2 right 2NO_2 </m>
    • <m> 3NO_2 + H_2O right 2HNO_3 + NO </m>

• v přírodě pouze ve sloučeninách
• výroba z fosforitu, apatitu
• oxidační čísla –II, -II, 0, I, III, V
• Biogenní prvek: stavební materiál kostí a zubů (jako fosforečnan vápenatý),součást šedé kůry mozkové, nervů, buněčných jader
• bílý fofor
  • nejreaktivnější, na czduchu samosápalný
• červený fosfor
  • vzniká z bílého zahříváním v interní atmosféře
  • méně reaktivní, není jedovatý
• černý fosfor
  • krystalický, kovově lesklý
  • dobře vede teplo a proud

• fosfan <m> PH_3 </m>
  • <m> PH_4I + KOH right PH_3 + JI + H_20 </m>
  • bezbarvý jedovatý plyn
  • silné redukční činidlo

• sloučeniny fosforu s kovy
• fosfid vápenatý <m> Ca_3P_2 </m>

• fosforité <m> PX_3 </m>
  • chlorid fosforitý <m> PCl_3 </m>
  • hydrolýza s vodou: <m> PCl_3 + 3H_2O right H_3PO_3 + 3HCl </m>
• fosforečné <m> PX_5 </m>

• oxid fosforitý <m> P_40_6 </m>
  • bílá krystalická látka, velmi jedovatý
• oxid fosforečný <m> P_40_10 </m>
• vzniká spalováním fosforu <m> P_4 + O_2 right P_4O_10 </m>
• kyselina fosforná <m> H_3PO_2 </m>
  • vzniká reakcí fosfanu s jodem za přítomnosti vody
• kyselina fosforitá <m> H_3PO_3 </m>
  • krystalická dobře rozpustná ve vodě
• kyselina hydrogenfosforečná <m> (HPO_3)_n </m>
  • polymerní sklovitá, dobře rozpustná ve vodě
• kyselina trihydrogenfosforečná <m> H_3PO_4 </m>
  • silná kyseliná, používá se k fosfátování (antikorozní úprava kovů)
• fosforečnan vápenatý <m> Ca_3(PO_4)_2 </m>
  • ve vodeě nerozpustný
  • základ kostí
• fosforečnan sodný <m> Na_5P-3O_10 </m>
  • změkčovadlo vody

• v zemské kůře poměrně vzácné
• arsen
  • výroba žíháním arsenopyritu za nepřístupu vzduchu
    • <m> FeAsS right FeS + As </m>
  • výskyt: 2 modifikace
    • šedý: kovový, stálý, lehce roztíratelný
    • žlutý: nestálý, reaktivní, hořlavý
• antimon
  • výkyt - antimonit <m> Sb_2S_3 </m>
  • výroba: pražením antimonitu a násl. redukcí
  • modifikace:
    • kovový, stříbrolesklý s modrým nádechem
    • žlutý, nestálý, obdoba žlutého As
    • černý
• bismut
  • výskyt - bismutinit <m> Bi_2S_3 </m>
  • výroba jako antimon
  • načernalý kov, na vzduchu stálý, rozpustný v <m> HNO_3 </m>

• všechny reagují s vodíkem s obecným vzorcem <m> MH_3 </m>
  • arsan <m> AsH_3 </m>
  • stiban <m> SbH_3 </m>
  • bismutan <m> BiH_3 </m>
• s hologeny <m> MX_3 a MX_5 </m>
• <m> AsCl_3 , BiF_5 </m>
• kyslíkaté sloučeniny
  • oxid arsenitý <m> As_40_6 </m>
  • oxid antimonitý <m> Sb_40_6 </m>
  • oxid bismutitý <m> Bi_20_3 </m>
  • kyselina arsenitá <m> H_3As0_3 </m>
  • kyselina trihydrogenarseničná <m> H_3As0_4 </m>
    • lze od ní odvodit řady solí
  • oxid arseničitý <m> As_20_5 </m>

O - kyslík, S - síra, Se - selen, Te -tellur, Po - polonium

• nejrozšířenější prvek na zemi
• vzduch obsahuje 21 % kysliku
• oxidační čísla –2, -1, 0
• významný biogenní prvek, součást všech živých organismu
• modifikace
  • dikyslík <m> O_2 </m>
    • bezbarvý plyn
  • ozon <m> O_3 </m>
    • jedovatý, bezbarvý (v silnějších vrstvách namodralý), charakterisstického zápachu
  • vyšší vrstvy atmosféry
  • velmi reaktivní

• tepelným rozkladem kyslíkatých solí
  • <m> 2KClO_3 right 2KCl + 3O_2 </m>
  • <m> 2KNO_3 right 2KNO + O_2 </m>
• rozpouštění oxidů některých těžkých kovů v kyselinách
  • <m> 2MnO_2 + 2H_2SO_4 right 2MnSO_4 + O_2 + 2H_2O </m>
• katalický rozklad peroxidu vodíku
  • <m> 2H_20_2 right 2H_2O + O_2 </m>
• elektolýzou
• průmyslová výroba je založena na frakční destilaci zkapalněného vzduchu

• kyselé oxidy
  • některé reagují s vodou za vzniku kyslíkatých kyselin
  • <m> CO_2, NO_2, SO_3, CrO_3, MoO_3 </m>
• bazické oxidy
  • s vodou reagují za vzniku hydroxidů
  • tvoří sloučeniny elektropozitivních prvků
  • <m> Na_2O, CaO, BaO, MgO </m>
• amfoterní oxidy
  • reagují s kyselinami i zásadami za vzniku solí
• neutrální oxidy
  • nereagují ani s kyselinami ani se zásadami
  • <m> CO, NO </m>
• voda <m> H_2O </m>
  • atomy vázané v molekule svírají úhel cca 105°
  • molekuly se spojují vodíkovými můstky
  • díky svému tvaru a polaritě vazeb mezi H a O mají silně polární charakter
  • velmi dobře rozpouští látky složené z iontů
• peroxid vodíku <m> H_2 0_2 </m>
  • polární rozpouštědlo
  • rozklad <m> 2H_2 O_2 right 2H_2O + O_2 </m>
  • výroba
    • Starý postup: <m> BaO_2 + H_2SO_4 right BaSO_4 + H_2O_2 </m>
    • Nyní: oxidací dihydroxyantracenu vzdušným kyslíkem

• elementární (citronově žlutá)
• sloučeniny – sulfidy, sírany
• vyskytuje se ve dvou formách
  • kosočtverečná soustava: stálá pod 96,5 °C, modifikace S8

3 roviny souměrnosti, navzájem kolmé

• jednoklonná soustava: jedna rovina souměrnosti, stálá do 119 °C, modifikace S8
• síra plastická: Vzniká nalitím roztavené síry do vody
• plasticita je přechodná, přechod na kosočtverečnou soustavu
• ochlazením sirných par vzniká sirný květ: poměrně reaktivní, tvorba sulfidů s kovy, s nekovy reaguje po zahřátí

• Sulfidy
  • pyrit <m> FeS_2 </m>
  • chalkopyrit <m> CuFeS_2 </m>
  • galenit <m> PbS </m>
  • sfalerit <m> ZnS </m>
  • rumělka <m> HgS </m>
• Sírany
  • připravují se reakcí kyseliny sírové s kovy, jejich oxidy, nebo uhličitany
  • baryt <m> BaSO_4 </m>
  • sádrovec <m> CaSO4.2H2O </m>

• oxid siřičitý <m> SO_2 </m>
  • bezbarvý plyn, šiplavého zápachu
  • <m> S + O_2 right SO_2 </m>
  • laboratorně: <m> Cu + H_2SO_4 right CuSO_4 + SO_2 + 2 H_2O </m>
• kyselina siřičitá <m> H_2SO_3 </m>
• vzniká reakcí oxidu siřičitého s vodou
• oxid sýrový <m> SO_3 </m>
  • 3 modifikace: α,β - polymerní,γ - pevná
  • <m> 2 SO_2 + O_2 right 2 SO_3 </m>
• kyselina sýrová <m> H_2SO_4 </m>
  • bezbarvá, olejová kapalina
  • vzniká reakcí oxidu sírového s vodou
  • zředěná rozpouští obecné kovy, koncentrovaná ušlechtilé kovy
  • <m> Cu + 2H_2SO_4 right CuSO_4 + 2H_2O + SO_2 </m>

• sulfan <m> H_2S </m>
  • <m> FeS + 2HCl right H_2S + FeCl_2 </m>
  • má redukční vlastnosti

• obecný vzorec <m> S_2X_2 , S_nX_2, SX_2, SX_4 </m>
• fluorid sírový <m> SF_6 </m>

• selen a tellur se v přírodě vyskytují ve sloučeninách
• selen a tellur se získávají ze svých rud, reakcéí s kyselinou sírovou
• polonium vzniká radioaktivním rozpadem nuklidu Bi
• sellen a tellur jsou polovodiče, polonium je kov

• s většinou prvků se slučují přímo
• reagují s vodíkem, obecný vzorec <m> H_2X </m>
• reagují s halogenidy
• oxid seleničitý <m> SeO_2 </m>
• oxid teluričitý<m> TeO_2 </m>
• kyselina selenová <m> H_2SeO_4 </m>

F - fluor, Cl - chlor, Br - brom, I -jod, At astat

• halogeny
• mají 7 valenčních elektronů
• tvoří dvouatomové molekuly
• velmi reaktivní, reaktivnost klesá F  I
• F a Cl: plyny, žlutozelené
• Br: kapalina, červenohnědá
• I: pevný, krystalický, černošedý
• páry všech halogenů silně leptají sliznice

• žlutozelený plyn
• nejreaktivnější prvek 7. skupiny
• výroba: elektrolýza taveniny KF . nHF n= 1…3
• s většinou prvků se slučuje přímo
• s vodíkem reaguje explozivně
• výskyt: kosti, zubní sklovina živočichů (i člověka)

• Kazivec (fluorit) <m> CaF_2 </m>
• Kryolit <m> Na_3AlF_6 </m>
• Apatit (fluorapatit) <m> Ca_5F(PO_4)_3 </m>

• zelenožlutý plyn, charakteristický zápach
• průmyslově důležitý, nejrozšířenější helogen
• velmi reaktivní
• výroba
  • elektrolýza roztoku NaCl
• v přírodě nejčastěji ve formě solí kyseliny chlorovodíkové ( <m> NaCl , KCl , MgCl_2 </m> )

• chlorovodík <m> HCl </m>
  • bezbarvý plyn štiplavého zápachu
  • výroba
    • spalování vodíku v atmosféře chloru při 2 000°C
    • sulfátový způsob <m> 2NaCl + H_2SO_4 right 2HCl + Na_2SO_4 </m>
• chloridy
  • iontové - alkalických kovů, kovů alkalických zemin a dalších kovů
  • kovalentní - nekovy a některé kovy
  • příprava
    • srážením (nerozpustné)
    • rozpouštěním obecných kovů , hydroxidů, uhličitanů <m> Fe + HCl right FeCl_2 </m>
    • přímá syntéza <m> Sn + 2Cl_2 right SnCl_4 </m>
• oxidy
  • oxid chlorný <m> Cl_2O </m>
  • oxid chloričitý <m> ClO_2 </m>
  • oxid chlorový <m> Cl_2O_6 </m>
  • oxid chloristý <m> Cl_2O_7 </m>
• kyseliny
  • kyselina chlorná <m> HClO </m>
    • nestálá slabá kyselina
    • <m> Cl_2 + H_2O right HClO + HCl </m>
  • kyselina chloritá
  • kyselina chlorečná <m> HClO_3 </m>
  • kyselina chloristá <m> HClO_4 </m>
    • nejsilnější kyselina

• brom
• v přírodě – bromkarnalit <m> KBr.MgBr_2.6 H_2O </m>
• červenohnědá kapalina, má leptavé účinky
• výroba: z matečných louhů po zpracování chloridů, z mořské vody
• jod
  • dobře rozpustný v organických rozpouštědlech
  • s ethanolem - jodová tinktura (desinfekce)
  • kovově lesklé šupinky, téměř nerozpustné ve vodě
  • výskyt: v mořské vodě, součást mořských rostlin (řasy, chaluhy, houby, koráli)
• biogenní prvek: nutný pro činnost štítné žlázy
• výroba: z matečných louhů po zpracování chilského ledku (NaNO3)

• bezkyslíkaté
  • bromovodík <m> HBr </m>
    • příprava hydrolýzou <m> PBr_3 </m>
  • HI a jodidy
  • HI plyn, kyselina jodovodíková
• kyslíkaté
  • kyseliny bromná a bromnany (obdoba kyseliny chlorné a chlornanů)
  • kyselina bromičná a bromičnany
  • kyseliny jodičná <m> HIO_3 </m>
    • bílé krystaly, dobře rozpustné ve vodě
  • kyselina hydrogenjodistá <m> HIO_4 </m>
    • bezbarvá krystalická látka, silné oxidační činidlo
  • kyselina pentahydrogenjodistá <m> H_5IO_6 </m>

He - helium, Ne - neon, Ar - argon, Kr - krypton, Xe - xenon, Rn - radon

• vzácné plyny
• valenční elektrony zcela zaplňují poslední vrstvu el. obalu
• použití:
  • He – inertní atmosféra, balony, chladivo
  • Ne – neonové výbojky
  • Ar – žárovky, neonové výbojky, inertní atmosféra při svařování sloučenin hliníku a při práci s hořlavinami
  • Kr a Xe – speciální lampy
  • Ra – zářič v lékařství (léčba rakoviny)

• přibližně 4/5 známých prvků patří mezi kovy
• většina kovů patří mezi prvky přechodné
• neúplně obsazené d-orbitaly

• ryzí: zlato, stříbro, platina, měď
• ve sloučeninách: oxidy, sulfidy, halogenidy

• předpokladem je termicky labilní sloučenina
  • př. tepelný rozklad oxidu rtuťnatého
  • <m> 2HgO right 2Hg + O_2 </m>
• využití také k čištění
  • pentokarbonyl železa
  • <m> FeCO_5 right Fe + 5CO </m>

• obvykle z oxidů, nebo halogenidů
• redukční činidlo většinou uhlík, vodík, případně hliník, hořčík
• redukce oxidu wolframového vodíkem
  • <m> WO_3 + 3H_2 right W + 3H_2O </m>
• redukce kovem
  • <m> Zn + CUSO_4 right Cu + ZnSO_4 </m>

• elektrolýza tavenin
• elektrolýza roztoků

Zn - zinek, Cd - kadmium, Hg - rtuť

• v přírodě pouze ve sloučeninách
• modrobílý měkký kov, chemicky značně reaktivní
• sfalerit – blejno zinkové <m> ZnS </m>
• smithsonit <m> ZnCO_3 </m>
• biogenní prvek -součástí řady enzymů
• výroba pražením ZnS, redukce C, nebo elektrolyticky z <m> ZnSO_4 </m>
  • <m> ZnO + C right Zn + CO </m>
• užití: pozinkování, slitiny, lékařství – opary, bělení kůže apod
• bílá skalice <m> ZnSO_4 . 7 H_2O </m>

• měkký kov, na vzduchu stálý
• zinkové rudy s CdS
• výroba – oddestilování v přítomnosti C
• sloučeniny velmi toxické
• <m> CdS </m> – žlutý prášek, pigment kadmiová žluť
• <m> CdO </m> – nerozpustný hnědý prášek
• <m> Cd(OH)_2 </m> – bílá sraženina

• stříbrolesklá kapalina, velmi stálá
• nejvýznamnější rudou - rumělka, cinabarit (HgS), trochu elementární v přírodě
• výroba pražením HgS v proudu vzduchu a následná kondenzace
  • <m> HgS + O_2 right Hg + SO_2 </m>
• užití – teploměry, příprava amalgámů
• slitiny s kovy – amalgámy
• oxid rtuťnatý <m> HgO </m>
  • červené a žluté
• chlorid rtuťnatý <m> HgCl_2 </m>
  • prudký jed

Ti - titan, Zr - zirkonium, Hf - hafnium

TiO2 – rutil, brookit, anatas; FeTiO3 – ilmenit

• bílý lesklý kov podobný oceli, stálý, tvrdý kujný (kosmické lodi, reaktory)
• sloučeniny – fialové, redukční vlastnosti
• oxid titaničitý <m> TiO_2 </m> - titanová běloba
• chlorid titaničitý <m> TiCl_4 </m>

V - vanad, Nb - niob, Ta - tantal

• ocelově šedý, tvrdý kov, vysoká teplota tání (1890°C)
• odolný vůči působení vody a kyselin
• příměs do ocelí- zlepšuje mechanické vlastnosti, především odolnost proti opotřebení za vysokých teplot
• V2O5 – katalyzátor výroby H2SO4

Cr - chrom, Mo - molybden, W - wolfram

• vysoká teplota tání (3380°C)
• tvrdý, stříbřitě lesklý kov , na vzduchu stálý : vrstva oxidu
• Rozpustný v <m>HCl</m> a <m>H_2SO_4</m>
• výroba redukcí <m> Cr_2O_3 </m>
  • <m> Cr_2O_3 + 2Al right 2Cr + Al_2O_3 </m>
• slitiny, chromování

• chromid <m> FeCr_2O_4 </m>
• krokoit <m> PbCrO_4 </m>
• oxid chromitý <m> Cr_2O_3 </m>
  • chromová zeleň, nerozpustný
• chromany, dichromany

• bílý lesklý kov, těžko tavitelný
• molybdenit <m> MoS_2 </m>
• výroba pražením, z <m> MoO_3 </m> redukce uhlíkem
  • <m> MoS_2 + O_2 right MoO_3 + C right Mo (+ SO_2 + CO_2) </m>
• legování ocelí (změna vlastností ocele)

• tvrdý lesklý kov
• legování ocelí, žáruvzdorná vlákna
• <m> Na_2WO_4 </m> : surovina pro přípravu dalších sloučenin

Mn - mangan, Tc - technecium, Re - rhenium

• stříbrolesklý kov, tvrdý, křehký
• pyrolusit (burel) <m> MnO_2 </m>
• výroba redukcí <m> Mn_3O_4 </m> a aluminotermicky
• tvorba ferromanganu a zrcadloviny ve vysoké peci

• manganistan draselný <m> KMnO_4 </m>
  • černofialové ve vodě dobře rozpustné krystalky, silné oxidační vlastnosti
• oxid manganičitý <m> MnO_2 </m>
  • v ocelářském průmyslu, nátěrové hmoty

Fe - železo, Ru -ruthenium, Os - osmium, Co - kobalt, Rh - rhodium, Ir -iridium, Ni -nikl, Pd - palladium, Pt - platina

• měkký, kujný ferromagnetický kov,
• na vzduchu koroduje – <m> Fe_2O_3 </m>
  • <m> 4Fe + 3O_2 + 2xH_2O right 2Fe_2O_3 . xH_2O </m>
• železné rudy
  • Magnetovec <m> Fe_3O_4 </m>
  • Krevel, hematit <m> Fe_2O_3 </m>
  • Hnědel, limonit <m> Fe_2O_3 . x H_20 </m>
  • Ocelek, siderit <m> FeCO_3 </m>
• sulfidické rudy
  • Pyrit, markazit <m> FeS_2 </m>
  • Pyrrhotin <m> FeS </m>

• oxid železnatý <m> FeO </m>
  • černá prášlkovitá látka
• oxid železitý <m> Fe_2O_3 </m>
• chlorid železitý <m> FeCl_3 </m>
  • mořidlo k leptání tištěných spojů
• síran železnatý <m> FeSO_4 </m>
• uhličitan železnatý <m> FeCO_3 </m>
  • <m> Fe(HCO_3)_3 </m> – v pitné vodě

• vzácné, hodně cenné
• ruthenium - zvyšování tvrdosti platiny
• osmium - součást velmi tvrdých slitin

• lesklý, tvrdý, kujný kov
• nekoroduje
• Kobaltin <m> CoAs </m>, smaltin <m> CoAs_2 </m>

• poměrně vzácné
• iridium - chemickty odolnější než platina, součástí velmi tvrdých slitin
• rhodium - katalyzátor (součástí katalyzátoru u aut)

• v přírodě ryzí i ve sloučeninách (7. nejrozšířenější prvek)
• výroba přes NiO, redukce na Ni ( C), rafinace
• stříbrolesklý, kujný a tažný stálý kov
• přísada do ocelí, slitiny (alpaka, konstantan)
  • Monelů kov 68%Ni, 32%Cu, Mn, Fe
    • zařízení extrěmné odolná vůči korozy
• oxid nikelný <m> NiO </m> , zelený prášek. Barví sklo a keramiku

• poměrně vzácné kovy (90t platiny/rok)
• dobrá kujnost a tažnost
• odolné vůči chemikáliím

• v přírodě především ve sloučeninách
  • kovelín <m> CuS </m>
  • chalkopyrit <m> CuFES_2 </m>
• měkký, houževnatý kov načervenalé barvy
• biogenní prvek
• dobře vede el. proud
• slitiny: mosaz - slitina mědi a zinku, bronzy
• měděnka - uhličitan měďnatý
• výroba
  • pražení sulfidické rudy
    • <m> 2 Cu_2S + 3 O2 right 2 Cu_2O + 2 SO_2 </m>
    • <m> Cu_2S + 2 Cu2O → 6 Cu + SO_2 </m>
  • laboratorně
    • <m> Fe + CuSO_4 → Cu + FeSO_4 </m>

• Chalkopyrit <m> CuFeS_2 </m>
• Chalkosin <m> Cu_2S </m>
• Covellin <m> CuS </m>
• Kuprit <m> Cu_2O </m>
• Malachit <m> CuCO_3 . Cu(OH)_2 </m> zelený
• Azurit <m> 2 CuCO3 . Cu(OH)2 </m> modrý
• oxid měďný <m> Cu_2O </m>
  • červený nerozpustný prášek, z měďnatých redukcí

• v přírodě ve sloučeninách
  • leštěnec stříbrný (argenit) <m> Ag_2S </m>
• bílý, lesklý kov, tažný, kujný, dobře vede teplo a el. proud
• stříbrné soli – rozpustné <m> AgNO_3, AgF a AgClO_4 </m>
• bromid stříbrný <m> AgBr </m> - významný pro černobílou fotografii

• vyskytuje se především ryzí
• měkký, žlutý kov, málo reaktivní
• isolace
  • amlgamace, rozpouštění v Hg, destilace
  • kyanidové loužení
• bílé zlato: obsahuje palladium nebo nikl

• kovové prvky, které mají ve valenční elektronové slupce obsazené orbitaly f
• F-prvky
• Lanthanoidy (Ce, Pr, Nd, Pm, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu) 58 -71
• Aktinoidy (Th, Pa, U, Np, Pu, Am, Cm, Bk, Cf, Es, Fe, Md, No, Lw..) od 90
• Uran – smolinec, <m> U_3O_8 </m>