zdroj: http://cs.wikipedia.org
se zabývá původem mitochondrií a plastidů (např. chloroplastů), což jsou organely eukaryotických buněk. Podle této teorie byly tyto organely dříve oddělené nezávislé prokaryotické organizmy, které byly pohlceny do buněk a staly se endosymbionty.
neboli ribozomální RNA je druh RNA, který se podílí se spolu specifickými bílkovinami na tvorbě ribozomu. Protože se rRNA nachází uvnitř ribozomu, je pravděpodobně zodpovědná za jeho funkci.
jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.
Jde tedy vlastně o prokaryonty, kteří ztratili schopnost samostatně žít a stali se nedílnou součástí eukaryotické buňky. Rozlišujeme mitochondrie, které mají svůj původ v bakteriích a hrají nepostradatelnou úlohu při buněčném dýchání, a plastidy, jejichž předchůdcem jsou zelené sinice (případně výjimečně zelené řasy) a které mohou hrát rozličné úlohy, přičemž nejčastější jsou provozovna fotosyntézy a přechovávání barviv či zásobních látek.
Semiautonomními jsou nazývány, protože jejich existence již není možná mimo prostředí buňky s jejíž signálními drahami interagují a jimiž jsou usměrňovány, ale zachovali si ještě velkou část původní genetické informace, jejíž realizace je pro existenci a funkci této organely stále nezbytná. Semiautonomní organely nalezneme pouze u Eukaryot a jejich získání představuje základní krok v evoluci od Prokaryot k Eukaryotám.
jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílí na výstavbě chromatinu zejména v jádře eukaryotních buněk.
(nukleoplazma, karyolymfa) je hmota podobná cytoplazmě, ale nacházející se pouze v buněčném jádře.
je proces, ve kterém se tvoří bílkoviny. Proteosyntéza se skládá ze dvou kroků. V prvním dochází k přepisu (transkripci) genetického kódu DNA do RNA. V druhém dochází k překladu (translaci) kódu z RNA a k tvorbě bílkovin. Transkripce probíhá v buněčném jádru a translace na ribozomech.
jsou organické kyseliny, které obsahují karboxylovou skupinu -COOH.
jsou organické sloučeniny, ve kterých je vodík v -OH skupině kyslíkaté kyseliny nahrazen organickým zbytkem. Chemická reakce, při které ester vzniká, se nazývá esterifikace. Nejčastějšími estery jsou estery karboxylových kyselin.